Každé dílo je intimitou svého autora a divák se skrze něj prodírá umělcovým životem. Přesto jsou ale i v životě umělce místa, kam se návštěvník nedostane, případně jen velmi výjimečně a na krátkou chvíli. Takovým místem je domov ve smyslu – obýváku, ložnice, koupelny nebo kuchyně. Těch několik pokojů, kam nepatří ani věci z ateliéru. Každý umělec si ateliér někdy namaloval, ale kolik z nich pomyslně pustilo diváka do své domácnosti? Mezi těch pár odvážných patří Hana Puchová, která má už roky dveře od bytu otevřené. Vypráví především skrze zátiší a má pro to vzácný dar. Z obyčejného hrnku na kávu a dalších předmětů dovede udělat svou stylizací ony tiché spolubydlící nejen své domácnosti, ale i vzpomínek a lecjakých dlouhých chvil. Vytváří tedy ojedinělý dokument ukazující ty nejpřirozenější okamžiky někoho natolik zajímavého, jako je právě umělec. Právě část tohoto dokumentu je vystavena v Pekelných sáních.
Zápis z návštěvy
(pohled ze vstupu v rohu místnosti)
Rohový pokoj, pastelově zelené stěny, imitace dřeva na podlaze a kus staršího žíhaného koberce. Naproti dvoje okna, pro každou stěnu jedno, pod okny vždy stůl, jeden oválný určený člověku a druhý hranatý, odkládací, plný větviček a sloužící kanárkům z klece po pravici. Záclony tlumící světlo, věčné, ráno, věčný podvečer, všude s tím spjaté věci – oblečení, nádobí a další předměty, podlaha ovšem čistá a nikde žádný prach. Za klecí s kanárky vpravo postel s přehozem a větším počtem polštářů, stěna s rozsáhlou knihovnou ale příliš malou na počet přítomných knih, tropická tapeta a pár starých obrázků s jednoduchými rámy. Na protější pravé stěně zmíněný hranatý stůl, za ním topení i zároveň sušák, parapet jako polička a decentně stáhnutá žaluzie. V rohu mezi okny stará lednice a velký růžový ušák se známkami poctivě stráveného času, židle coby podnožka a pár předmětů na dosah ruky pod puntíkovanými dekorativními lampami. Levá protější stěna s oválným stolem dnes a denně sloužícím, stojan na květiny a za ním bílé obdélníkové kachličky, nad nimi další malé obrazy a retro žluté hodiny. Po levici bílá kuchyňská linka, bílé staré spotřebiče a další bílé kachličky, zavěšená dřevěná skříňka, hrnce a poklice nastřádané pod ní, čajová konvice a plecháček u sebe čekající na svou chvíli. A v prostoru létající kanárci, zpěvem vítající příchozí každé ráno a každý podvečer.
Virtuální prohlídka V. výstavního čtyřbloku