Jan Poupě (1988, Praha) je absolventem pražské Akademie výtvarných umění v ateliéru Malba I u Jiřího Sopka a Nová média II u Jiřího Příhody s hostujícím prof. Silke Otto-Knappem. Během studia absolvoval v roce 2012 také studijní pobyt v Bellas Artes Universidad computense de Madrid a v roce 2014 obdržel Cenu kritiky za mladou malbu. Jeho tvorba je snadno rozpoznatelná a zaměřuje se na prostorové konstrukce a konstrukční pojetí pečlivě modelovaných meziprostorových vztahů plochy a prostoru. V autorově malbě se projevuje zaujetí perspektivou a iluzemi, optickými klamy a rastry, které vytváří průzkumem vztahů vnitřně konstruovaného prostoru a jeho vzájemných vnitřních vlivů a vrstev. Poupětův vztah k médiu malby se projevuje analyticky, geometricky, lyricky i existenciálně. Vychází přitom z reálného prostředí a prostorových řešeních poznaných v okolí, inspiraci nachází v architektuře. Autor záměrně pracuje s pojetím času a vkladem diváka, který k malbě přistupuje a podílí se tak nepřímo na účincích efektů, které v něm dílo vyvolává. Jan Poupě je také autorem trojrozměrných objektů, které svým způsobem experimentují a vizuálně atraktivně zachycují účinky okolních vlivů a vztahů ve zkoumaném prostředí. Zde se projevuje také jeho zájem o meteorologické jevy. Dlouhodobě spolupracuje s prodejní galerií Kvalitář. Za sebou má několik zásadních výstav v České republice i zahraničí, mezi jinými například Struktura v pražské galerii ABF, mResidentia islandia v Madridu, Proudění v brněnské galerii Kostka, Množina pohledů ve Fait Gallery, Landscape = painting v Galerii kritiků a nebo Grota v olomoucké galerii Telegraph.
Jiří Thýn (1977, Praha) je fotograf, výtvarník a pedagog. Vystudoval v ateliéru Pavla Štechy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 2015 intenzivně působí jako člen skupiny Ládví, která se zaměřuje na intervenční praktiky na stejnojmenném sídlišti. V letech 2011 a 2012 se dostal do finále Ceny Jindřicha Chalupeckého a jeho díla se objevila na řadě samostatných i skupinových výstav např. Věcné stavy v pražských Karlin Studios (2006), Mutující médium v Galerii Rudolfinum (2011) nebo Ostrovy odporu v Národní galerii Praha (2012). Zúčastnil se festivalu Funkeho Kolín (2005), Bienále mladého umění Zvon (2010), Nového zlínského salonu (2011) nebo Prague Biennale Photo 3 (2013). Byl pozván na trienále v Tallinnu a bienále v Curychu. Mezi lety 2014 až 2018 působil jako vedoucí v Ateliéru postkonceptuální fotografie na pražské FAMU. S Václavem Kopeckým následně vedl ateliér Aplikované a reklamní fotografie na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Zásadní období pro formování jeho fotografické práce bylo období na přelomu milénia, kdy začal uplatňovat vlastní technologické postupy, při nichž zdůrazňoval některé aspekty, jako byly například pruhy na fotografiích, nebo vztah negativu a pozitivu. Následně se zabýval „nenarativní fotografií“, v níž je potlačována dějovost a mnohdy bývá dle autora mylně označována za „abstraktní“. V roce 2018 Thýn vydal publikaci Zahrada, které předcházel stejnojmenný projekt zabývající se nejstarším zahradnictvím v Praze Ďáblicích. Zastoupení fotografií Jiřího Thýna se nachází v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Muzeu současné fotografie v Chicagu, v Galerii Klatovy/Klenová, v Galerii hlavního města Prahy, Galerii výtvarného umění v Ostravě a v soukromých fotografických sbírkách PPF a Fait gallery v Brně. V současnosti žije a pracuje v Praze a zastupuje jej Galerie Hunt Kastner.