Obrazy Petra Veselého odkazují na neurčité situace, objekty Tomáše Hlaviny neurčité situace vytváří. Svými lapidárními názvy jen matou, protože nikdy nejsou tím, čím jsou nazvány – chtělo by se je pojmenovat vodopádem slov, esejí, řetězcem referencí.
Dřevěná lať/tyč/klacek odkazuje na tektoniku našeho materiálního i sociálního života, na jeden z ustavujících prvků tlupy, komunity, civilizace – ploty, příbytky, nábytky, nástroje, zbraně. Plátno odkazuje k touze a potřebě zobrazit, otisknout se, sdělit dál. Deklarovat, že tento prostor je vymezen pro něco konkrétního, je vyčleněn z ostatního světa. A přesto sdělení obou autorů plují v prostoru jako papírové lodičky na jezeře. Neukotvují se v místě, pohybují se světem představivosti a referencí. Jejich dočasné zastavení ve výstavě Přibližná místa vytváří novou konkrétní referenci k mentálnímu putování všech, kteří se ocitnou přibližně na stejném místě.

Tomáš Hlavina (*1966, Děčín) je český sochař, tvůrce instalací a objektů. Absolvoval Ateliér intermediální tvorby Milana Knížáka a studijní stáž na Akademii výtvarných umění v Tbilisi. Na českou výtvarnou scénu vstoupil v devadesátých letech s nástupem konceptualismu. Hlavina byl třikrát za sebou finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, a to v letech 1999, 2000, 2001. Od roku 2016 vede na pražské AVU Ateliér Socha II.

Petr Veselý (*1953, Brno) po studiích na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně pokračoval na AVU v Praze, kde pod vedením profesora Jana Smetany studoval speciální ateliér krajinářského a figurálního malířství. Hlavními rysy tvorby Petra Veselého je lehkost, imaginace, koncept, jednoduché výrazové prostředky a minimalistická forma. V roce 1986 založili s Vladimírem Kokoliou, Petrem Kvíčalou a Janem Steklíkem umělecký spolek Tovaryšstvo malířské. Je členem TT klubu výtvarných umělců v Brně a od roku 1996 členem spolku Umělecká beseda.