Typickým a opakujícím se námětem v tvorbě Jozefa Čižmára je vnitřní dítě/dětství, jehož roli a charakteristiku dekonstruuje, dodává mu na nových významech a posouvá ho do nových souvislostí za pomocí přidaných atributů jako jsou šrámy, modřiny, šperky, zbraně. Tím zranitelné postavy dostávají humorný nebo tragický posun. Jako malíř i jako sochař inklinuje formou k realistickému zobrazení, přičemž hlavním sošným materiálem bývá kolorovaná sádra. Jeho série podivných dětských deformantů stylizuje do mýtických postaviček zbrojnošů nebo postav z nočních děsů, komiksové literatury a regresivní psychoterapie. Práce českého umělce naskýtá i manipulaci s digitální fotografií, kterou mění a zabarvuje. V jeho malířské práci najdeme základ v kresbě tužkou, kterou ale doplňuje charakteristickým lavírováním. To je totiž pro Jozefa počátečním tvůrčím krokem, přičemž jej přiznává natolik, až na podkladě zůstávají rozpité fleky. Veškerá práce umělce nechává výklad jednotlivých děl na divákovi. Podstatná je pro něj otázka, reakce a subjektivní pohled, který dané dílo vyvolá.
Dětské postavy z jeho ateliéru byly k vidění na mnoha výstavních příležitostech. Letos na začátku roku 2023 byly např. vystaveny v sólové výstavě v s názvem Great Battle v Moon gallery. O pár měsíců později byly také součástí výstavy Anima Materia v Trafo Gallery, mezi nimiž byla jména jako Magdalena Roztočilová, Kurt Gebauer nebo Sabina Knetlová.

text: GPS