Byl členem skupiny Trasa 54, která se hlásila k odkazu meziválečné avantgardy a také předsedou uměleckého spolku Mánes. V šedesátých letech navázal kontakt s polskými a jugoslávskými umělci a často pobýval v zahraničí. Několikrát dostal nabídku k emigraci, ale odmítl. V roce 1965 se prostřednictvím Nadace Michaela Károloyiho dostal do Vence ve Franci, kde získal mnoho nových podnětů pro vlastní tvorbu. Roku 1967 také pobýval několik měsíců v Kanadě. Svá díla vystavoval od roku 1958 na více než 80 výstavách v České republice i v zahraničí. V roce 1967 byl zařazen mezi 50 nejlepších sochařů světa a na bienále v Sao Paulu vystavoval sérii soch. Ve stejném roce vystavoval na EXPO 67 v Montrealu, kde se jeho čtyřmetrový strom dřevěný Strom života ocitnul ve společnosti děl Pabla Picassa. V roce 1968 získal na bienále v Benátkách ocenění Akston Foundation a v následujícím roce pobýval několik měsíců ve Švýcarsku. Jeho díla se nachází ve významných státních sbírkách v České republice i zahraničí, například i v Centre Pompidou. Jeho první manželkou byla Zdena Fibichová, dcera Zdeňka Fibicha. Mezi jeho přátelé patřil Jan Werich, Jiří Kolář a Vladimír Holan. V 60. letech organizoval Mezinárodní sochařská sympozia v Hořicích, jejichž realizace byla přerušena normalizací a činnost opět obnovena po revoluci. Během normalizace nemohl vystavovat a začal se intenzivně věnovat literatuře. Mezi lety 1984 a 1985 vytvořil společně s Miroslavem Horníčkem a Iljou Hurníkem televizní seriál. Mezi prvními v roce 1989 podepsal „Několik vět“. Později působil jako pedagog, v roce 1990 byl jmenován profesorem sochařství na Vysokém učením technickém v Brně a spoluzakládal Fakultu výtvarných umění a mezi lety 1993 a 1997 byl také jejím prvním děkanem. Je autorem pomníku T. G. Masaryk, který vytvořil v roce 1990 v Bystřici nad Pernštejnem a autorem vítězného návrhu na Památník amerických osvoboditelů města Plzně. Byl také politicky a občansky činný, působil v Občanském fóru, byl zakladatelem Masarykova občanského hnutí. Předsedal Unii výtvarných umělců ČR, Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska. Byl prezidentem Mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích. Byl zakladatelem sympozia pro dřevo v Deštném v Orlických horách – Interlignum. Jeho aktivita a činnost přesahuje svým rozsahem běžné představy, zanechal po sobě množství veřejných zakázek, byl velmi společensky i umělecky angažovaný.
Autor: Markéta Hamzová