Václav Stratil

Doc. Václav Stratil se dnes řadí mezi nejvýznamnější multimediální umělce České republiky, ke kterým vzhlíží mladá generace výtvarníků. Od 70. let minulého století byl osobností undergroundové výtvarné scény. Je spoluzakladatelem umělecké komunity „Hu–Haba“, která vznikla v Olomouci. První Stratilova výstava proběhla v roce 1984 v ateliéru Margity Titlové, avšak po týdnu byla policií zakázána. Jeho práce se skládá jak z kreseb, tak i z fotoperformancí, při kterých je on sám hlavním motivem snímků. Nejznámější je cyklus Řeholní pacient. V jeho fotografické činnosti zaujímaly velkou část autoportréty, u kterých sledoval proměnlivost lidské identity. Často právě chodil do fotobuňek a fotoateliérů s jinými účesy, oblečením a u focení střídal výrazy. Věnoval se textovým obrazům s hesly, které reflektovaly jeho zkušenosti s brutálními nátlaky StB a obrazům připomínající virtuální malby s 3D efektem. Dobře známé jsou i jeho soubory kreseb, ve kterých pracuje s lepícími fóliemi, barevnými papíry či nálepkami. Neopomenutelnou sérií jsou však obrazy, na kterých je hlavní hrdinkou liška kráčející zleva doprava. Tato až obsesivní záliba v liškách vychází z raného dětství, kdy už jako malý chlapec rád kreslil a byl inspirován Josefem Ladou, který toto zvíře rád používal ve svých pohádkách. Liška pro Václava Stratila reprezentovala symbol chytrosti a svěžího ducha. Tvorba českého výtvarníka a pamětníka je mnohovrstevnatá a velmi obsáhlá. Někdy vtíravě estetická, někdy primitivně iritující a filozoficky niterná. Jeho tvorba však byla naprosto svobodná, protože byla vedena intuicí.