*1993, Rožnov pod Radhoštěm
Český sochař vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde postupně prošel sochařskými ateliéry Jaroslava Róny a později Lukáše Rittsteina. V roce 2018 absolvoval školu figurálního sochařství a medaile u Vojtěcha Míči. Ondřej Filípek je zároveň je i nadaným bubeníkem a působí ve dvou punkových undergroundových kapelách.
Společné téma punkové hudby a jeho sochařské práce je dávání najevo úpadku civilizace a lidství v postindustriální době. Filípkova tvorba se zabývá lidskou deformativní figurou, která spíše připomíná neživý objekt, sokl bez známky výraznějších rysů a emocí. Postava dává pocit nucené statičnosti či nemožnosti se hýbat, což slouží jako metafora člověka uvedeného do úzkostné situace. Konstrukční princip jeho instalací pak připomíná snahu zorientovat se ve světě, který ztratil pevné body. Tento jev je podpořen i absencí dolních končetin, které jsou v jeho případě nahrazeny protézami, přímo propojenými s podstavcem. V kombinaci s materiály jako je sádra a vosk sice dodává soše dojem oblé měkkosti, ta však zůstává studená, neosobní a duše postavy se jakoby pasivně odevzdaná životu.
V roce 2018 byl Ondřej Filípek vystavoval na skupinových výstavách Against Nature ve Veletržním paláci a Možnosti dialogu v Salmovském paláci Národní galerie v Praze, kdy proběhla i jeho samostatná výstava v galerii Stone Projects. O rok později byla uskutečněna společná výstava s Jakubem Janovským Šest prstů, dále se prezentoval např.v pražské Trafo Gallery nebo zlínském Kabinetu T.
