Malíř Miroslav Polách (*1980, Čeladná) patří do silné generace malířů, nastupujících na českou uměleckou scénu na přelomu tisíciletí. V letech 1999-2005 absolvoval pražskou AVU v ateliéru malby Jiřího Sopka a jeho asistenta, malíře a kreslíře, Igora Korpaczewskiho. V roce 2009 se stal finalistou Ceny kritiky za mlado malbu.
Poláchova tvorba se vyvinula ze znakové a mnohdy expresivní polohy do precizní a cizelované podoby realisticky zobrazivé malby. Malíř při své práci postupuje precizně a s mimořádnou rozvahou. Zobrazované situace jsou výsledkem přesných a promyšlených instalací, které slouží jako předlohy pro finální díla. Následuje rozvážná postprodukce a pak samotná malba, která je nebývale technicky a technologicky náročná. Poláchovo dílo není typickým a čím dál více populárním hyperrealismem, jedná se o realistický projev, pečlivě budovaný, a především obsahově rafinovaný s jasnou mírou nadsázky a situační ironie. Polách maluje často vážná, až existenční témata, která dokáže přirozeným způsobem zpřístupnit, v nichž však nechybí špetka ironie a nadsázky. Profesionální a detailní přístup užívá i při restaurování, a to hlavně na historických fasádách a práci s kamenem. Několik let strávil prací na katedrále Sv. Víta a dalších památkových stavbách v objektu Pražského hradu. Genius loci interiérů historických památek mu mnohdy posloužil jako inspirační a kompoziční zdroj pro jeho obrazy. Sakrální momenty můžeme spatřit např. na obrazech Lament, Nesení kříže, Karel nebo Entrance. Z řady samostatných i skupinových výstav umělce nelze nezmínit samostatnou výstavu v Galerii kritiků v roce 2013, ke které vyšel i experimentálně pojatý katalog v novinovém formátu. V roce 2017 pak byly jeho práce vystaveny na prestižní výstavě „Narušená imaginace “ v galerii Art Mill v Maďarsku, kde byly umístěny i ukázky děl Alexandra Tineie, Daniela Richtera nebo Justina Mortimera.
