Jeho dětství a dospívání bylo poznamenáno střetem jeho rodiny s nespravedlivým a nelítostným komunistickým režimem v těžkém období 50. let. Jeho otec právník a soudce odešel z přesvědčení ze svého postu a následně pracoval jako horník v dole, přesto byla rodina pronásledována a jeho rodiče zatčeni za protirežimní postoje a ve vykonstruovaném procesu odsouzeni jako nepřátelé státu. Jeho matka byla vyšetřována na základě kontaktů s biskupem Trochtou a aktivitami spojenými s křesťanským přesvědčením a katolickou vírou. Se svým bratrem následně Miroslav Koval skončil v dětském domově a s rodiči se sešli, až po jejich propuštění na amnestii. I nadále však byli pod dohledem státní bezpečnosti. Přes problémy souvisejících s původem v rodině, mohl v druhé polovině 60. let vystudovat na Akademii výtvarných umění v Praze u Františka Jiroudka, i když se více zajímal o kreslířskou školu Jiřího Johna, která mu byla mnohem bližší. K jeho spolužákům například patřili Michal Ranný a Marie Blabolilová. Od roku 1974 žil v Sobotíně, kde se usadil společně se svou manželkou Anežkou Kovalovou a Jiřím Beránkem. Zpočátku pomáhal svému tchánovi Jiřímu Jílkovi s realizací sochařských zakázek, u toho průběžně maloval a později začal vést známou Galerii Jiřího Jílka a spravovat pozůstalost a odkaz svého tchána. Byl členem výtvarného spolku Kruh v Kostelci nad Černými lesy a také Spolku olomouckých výtvarníků. Od roku 1994 se věnoval převážně dramaturgii galerie, psal odborné kurátorské texty a dokumentoval výstavní činnost. Ve svých dílech postupně přešel k tlumenější barevnosti, olejomalbu vyměnil za vaječnou temperu, zaměřoval se na detaily struktury a přírodní povrchy, které zachycoval ve fotografiích i malbách. Typické je pro jeho malbu rytmické členění a směřování k všeobecnění, redukci na jednoduché křivky. Východiskem je příroda. Podstatou je hledání metafyzického řádu přírody.