Michaela Maupicová (*1982–†2018) byla nadaná malířka, sochařka, grafička, typografka, multimediální výtvarnice a manželka malíře Vladimíra Vély. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově a Akademii výtvarných umění v Praze nejprve v ateliéru prof. Jitky Svobodové, studia dokončila v ateliéru prof. Milana Knížáka v roce 2008. O rok později byla, mimo jiné finalistkou, Ceny 333 Národní galerie v Praze a soutěže Kuntpreis 2009 pro mladé umělce v Berlíně. Po roce 2010 spolupracovala na projektech Galerie hlavního města Prahy.
Jádrem její práce byly především paralely a předobrazy v kresbách, tiscích a také ve fotografiích a videích, které nám prozrazují mnohé o jejím uvažováním. Hlavní doménou byla kresba a malba s přesahem do objektů. Už na studiích byla fascinována geometrií, strukturami a rastrem a vytvořila svoje vlastní téma děl, tzv. „dějových abstrakcí“. V jejích malbách jsou časté motivy dlažby, geometrických tvarů, které jsou barevně a tvarově seskládány do rytmického řádu. V tvorbě Michaely Maupicové vždy hrálo důležitou roli světlo, které pronikalo ve skvrnách z pozadí jejích černých tušových kreseb. Barevná paleta se však během několika let proměňovala. Černobílé obrazy doplňovaly barvy jako královská modř, lila a purpur, stříbrná a zlatá. Poslední zmíněná symbolizuje abstraktní duchovní sféru, kterou naznačuje odpoutání od fyzické existence. Michaela Maupicová byla všestrannou umělkyní, jejíž díla jsou zastoupena v řadě významných institucích: např. v Národní galerii v Praze, v Oblastní galerii v Liberci, Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře, v berlínské Leinemann-Stiftung für Bildung und Kunst a v mnoha soukromých sbírkách u nás i zahraničí.
