Marian Palla je český prozaik, básník, výtvarník, vysokoškolský pedagog, publicista a recesista. Po ukončení studia na konzervatoři v Brně v oboru kontrabas v roce 1977 hrál přes patnáct let v orchestru Janáčkovy opery v Brně. V období od roku 1994 do 2011 působil pedagogicky na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, kde zastával post asistenta a později docenta. Tento svébytný výtvarník a malíř se zaměřuje na performance, kresbu a malbu, ve které hraje důležitou roli jak použitý materiál, tak i koncept. Je mistrem Česka ve slam poetry, píše prózu, poezii a hry. V současném umění mu chybí humor a lehkost, stejně jako se ohrazuje proti příběhovosti. "Všichni umělci teď mluví o tom, jak za jejich fotografiemi, knihami a obrazy musí být nějaký příběh. Buď je ale prostě to dílo dobré, anebo špatné. Příběhovost je hrozná nuda“.
Poznávacím znamením každého díla z ateliéru Mariana Pally je naturální barevnost, ve které se objevují odstíny hnědé, béžové a bílé. Od 80. let své obrazy maluje hlínou. Jak sám říká: Malba hlínou je neskutečná věc, je to levné, má to krásnou barvu, pokaždé jinou. Vždycky jsem si ji nakopal, ale pak jsem zjistil, že nejlepší hlína je z krtinců, protože oni ji zpracují dopředu. Ostatní proti krtkům na zahradě bojují, já se jim tam vždycky snažím něco nechávat, aby se rozmnožili. Jednou jsem tam neměl žádného snad půl roku, a tak jsem hledal na internetu, jak přilákat sousedovy krtky“. Hlínou maluje obrazy, píše texy, tvoří asambláže nebo modeluje objekty, z nichž můžeme zmínit především jeho slavný nábytkový set skládající se z křesla a odkládacího stolku. Marian Palla patří do významné brněnské skupiny, která vznikla v roce 1971 kolem umělce a teoretika Jiřího Valocha. Jednu dobu jeho ateliér sloužil jako centrum pro setkávání, debaty, soukromé výstavy a performance. Označuje se za naivního konceptualistu, který rád pracuje s obyčejnými věci a tématy. Pro inspiraci mu slouží např. motiv lenosti, vítr, ticho a mnoho dalších. Vidí v nich příležitost přetvořit jejich realitu. Palla též vychází z tzv. zenové spirituality, která je divákovi čitelná nejen v jeho vizuální tvorbě, ale i v psaném textu – próze a poezii. Zaujímá postoj procítění intenzivního zážitku a zároveň nenuceného průběhu děje takového, jaký je ve své přirozenosti. Tvorba a zenová praxe se tak oboustranně prostupují. Ještě před revolucí Palla patřil k zakladatelům konceptuální skupiny Měkkohlaví, polemicky reagující na známější Tvrdohlavé. Marian Palla je autorem řady knih: Jak zalichotit tlusté ženě, Naivní konceptualista a slepice, Smrad škvařeného vousu, Zameť mou hruď nebo Teplé škvarky. Se svojí bývalou studentkou, výtvarnicí Vendulou Chalánkovou, nyní připravuje sbírku pohádkových her, které propojují různé motivy a postavy, třeba Budulínka se Šípkovou Růženkou. V roce 2016 by oceněn Cenou Michala Ranného pro vlivné výtvarné umělce.
Má za sebou několik samostatných výstav, jak v České republice, tak v zahraničí. Jeho díla jsou součástí sbírek Národní galerie v Praze, Východočeské galerie v Pardubicích, Muzea umění v Olomouci a Moravské galerie v Brně
www.magazin.aktualne.czwww.ceskenoviny.czwww.faitgallery.com
