Už během studií se zabýval spojením mediální tvorby, konceptu a videa. Jeho tvorba se orientovala na zachycení plynutí času, změny, vývoje a vztahů. Přestože se inspiroval 60. a 70. lety, nejde o experimenty zkoumání hranic tělesnosti, ale využití krajních prostředků pro expresivní vyjádření reakce na současnou politickou situaci a pokleslost politické kultury a etiky. Jeho expresivní pojetí zachycovalo znechucení a totální rezignaci, kterou v občanech a voličích vyvolávají falešné politické sliby a chybějící morálka. Natáčel videa, komorní videoperformance, ve kterých jako objekt využíval sám sebe nebo své blízké, kteří figurovali v nepopsatelných rolích se záhadnými dialogy. Výsledek se svým obsahem blížil zachycení rituálu, který byl kombinací dětských her a živelné erotiky, jež se objevuje i v jeho malířské a kresebné tvorbě, ke které se po letech během sympozia Proud vrátil.
Autor: Markéta Hamzová