Jindřich Zeithamml (*1949, Teplice) vystudoval Střední uměleckou průmyslovou školu kamenictví a sochařství v Hořicích. V roce 1967 se učil v Praze řezbářem a souběžně vypomáhal v ateliéru sochaře a malíře Jiřího Hanzálka v Plzni. V následujícím roce 1968 nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, ale rok na to byl vyloučen.
Mezi lety 1968 a 1969 se živil jako kameník na Karlově mostě a později se přestěhoval do Plzně, kde byl zaměstnán v ateliéru Jiřího Hanzálka. V roce 1973 utekl přes hranice z Itálie přes Švýcarsko do Německa, kde se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu a studoval v letech 1976-1982 u prof. Norberta Kricke. Jindřich Zeithamml vytváří sochy, nástěnné objekty, malby, grafiky a ilustrace. V roce 1982 získal cenu Bernarda Hoetgera a také první cenu Art Cologne v Kolíně nad Rýnem, následně v roce 1985 přijal cenu Kunstfonds Bonn Cenu země Severního Porýní-Vestfáldska a také Cenu Gustav-Poensgen, která mu umožnila studijní pobyt v New Yorku. V následujícím roce obdržel Hilly-stipendium v Ženevě. V osmdesátých a devadesátých letech často vystavoval v Německu, například v mnichovské Státní galerii moderního umění nebo v Kunstverein v Kasselu. Od roku 1995 vystavuje i v České republice. Mezi lety 1995-2016 vedl sochařský ateliér na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2016 měl výstavu v Museu Kampa s Václavem Boštíkem, Jiřím Kolářem a Miloslavem Mouchou. Výstav, které Jindřich Zeithamml během svého života realizoval v České republice i zahraničí byla ale celá řada.
Jeho sochařské i malířské práce se vyznačují minimalistickým ztvárněním a nadčasovou estetikou. Často pracuje s kovem nebo pokovovaným povrchem, v jeho malbách převládá bílá barva a úsporná barevnost, ve svých objektech využívá odstínů různých kovů.
