Ve své umělecké tvorbě se odkazuje k základním projevům konceptualismu z 60. let a druhé poloviny 20. století. Jeho zájem je široce rozkročený od obrazů, performancí až k tvorbě textů. Je autorem performancí, které často uskutečňoval společně s prof. Milošem Šejnem. Známá je jeho Havárie horkovodu v roce 2008, kdy kráter s horkou vodou z porušeného potrubí využil jako veřejné lázně. Připomeňte ale aspoň několik dalších, jako je Houpačka éterická (2011), Mobilní planetárium (2007) nebo Duchoprázdno (2015). V posledních letech dává přednost práci s texty, ke kterým přistupuje jako ke hmotě a soustavně se věnuje psaní deníku vlastní tvorby.
Autor: Markéta Hamzová