Jeho tvorba je ovlivněna rodnou krajinou a století rozvíjenou tradicí malby, která odkazuje na harmonii a stoicky vnímaný svět. K malbě přistupuje jako k intelektuálnímu úkolu. V jeho díle vidíme návaznost na Nicolase Poussina, Jeana Augusta Dominica Ingrese nebo metafyzickou malbu Giorgia de Chirica. Autor by se dal označit za následovníka novoklasicistní, novoplatónské a řecko-byzantské tradice. Obrazový projev je však zasazený do současnosti, ve kterém využívá symbolicky kódovaný jazyk. V průběhu času si Bohdan Hostiňák vyvinul vlastní ikonografický slovník znaků, která nesou konkrétní význam. V malbách se objevují tajemné odkazy a neznámé souvislosti. Často využívá červenou barvu, která má pro něj symbolický význam, může se také objevovat narativní náznak příběhu. V malbě usiluje o ušlechtilost a rovnováhu. Jeho díla se nacházejí ve státních i soukromých sbírkách na Slovensku i v zahraničí a má za sebou velkou řadu výstav. Spoustu z nich realizoval v zahraničí, například v Paříži, Amsterodamu, Londýně, Reykjavíku, Moskvě a Oslu.
Autor: Markéta Hamzová