Je jednou z nejvýraznějších malířek nastupující generace, přičemž její rukopis je výrazně určen zájmem o figurální malbu stejně jako o fotomontáž, video a performance. Její obrazy mají sice základ v realismu, nicméně jsou z něho vyňaty do nového rozhraní o vlastním uspořádání a stylizaci. Mají obvykle deformovaný či neznatelný prostor, jsou uměle nasvíceny a dochází v nich ke vztahům, které by v objektivní realitě nemohly nastat. Připomínají nepřeberné světy displayů v nichž se dnes tráví podstatná část času. A rovněž reprezentují individuální prostředí, kde dochází k selekci věcí – jedny se stávají středem pozornosti, jiné zůstávají opomenuty – a ke změnám v jejich významech. V obrazech Barbora Mikudová počítá s lidskou figurou, i když tam nutně nemusí být zobrazena. Pokaždé přisuzuje obraz někomu a umožňuje divákovi sledovat, v jakém rozpoložení se dotyčný nachází a na co se omezuje při čtení současného světa. K plynulému pohybu mezi realitou a virtualitou Barbora Mikudová využívá svoje znalosti ze studií v aterliéru Video-multimédia-performance na Fakultě umění Ostravské univerzity(2012–17), kde v současnosti působí jako asistentka. Mimo vlastní tvorbu se též věnuje spoluutváření dramaturgie ostravské Galerie Jáma 10. V rámci svého portfólia se nejdéle zabývá malbou, videem nebo site-specific instalací. Z výstav stojí za to zmínit např.: Black Milk v Českém centru Berlíně (2019), No Drama v Pražském domě v Bruselu (2021) či účast na symposiu v kutnohroské Galerii Felixe Jeneweina v témže roce a též Rozebrané chrámy (s Martinem Kubicou) v pražské The Chemistry Gallery (2023).Autor: Jan Čejka
