V současné době učí na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Kresby a dříve dva roky vedla semináře pro ukrajinské studenty. Ve svých dílech zkoumá vizuální jazyk. Její tvorba odkazuje na klasickou modernu a avantgardní umělce první třetiny 20. století, například Kazimíra Maleviče. Mezi lety 2006-2007 se ve své tvorbě odkazovala na kompozice dělnických výjevů a manuálně pracujících, které vlastním výtvarným projevem geometrizovala až na základní znaky uniforem a dopravních prostředků. V těchto dílech najdeme ironický podtón, kterým autorka bojuje s depresivním laděním a skepsí. Současné pracující umístila do prostředí Malevičových kompozic a navrátila jim tak původní význam.Výsledkem byla výstava s názvem „Práce“ pro galerii Nod. V její tvorbě najdeme také náměty z osaměle vyhlížejících běžných denních utilitárních předmětů, například dopravní značky, gumové rukavice a popelnice. V posledních letech má její malba charakter záznamového deníku, který tvoří pro svého syna a zároveň se tím dotýká tématu rodičovství. Vystavuje v České republice i zahraničí, za sebou má výstavy v GHMP a Galerii města Blanska, v galerii HIT v roce 2012, SVIT Praha v roce 2013. Její malby se objevily na výstavě Tape it! v Centru současného umění Oui, Grenoble (2010), na přehlídce Skuter III, Bienále mladého umění v Trnavě (2011), na výstavě Side Effects, EKKM, v estonském Tallinnu (2013) nebo na Zlínském salonu v Krajské galerii Zlín (2014). Autočiny práce jsme také mohli na vidět na výstavách Vasil Artamonov, Alice Nikitinová, Marek Tischler: Svět, v němž nežijeme v ostravské galerii Dukla nebo v Městské knihovně a Galerii hlavního města Prahy v rámci první edice Bienále Ve věci umění nazvané Pojď blíž.
Autor: Markéta Hamzová