Meisnerův výtvarný projev je syntézou obrazu, písma, znaku, slova a barvy. Tento přístup se zrcadlí jak v tvorbě filmových a výstavních plakátů, tak i v tvorbě knižních obalů a ilustracích známých literárních děl. Příkladem je povídková kniha napsaná Martinem Regnerem „99 povídek z české historie dávné i nedávné“ nebo „Arabela: Rumburak“ od Miloše Macourka. Spojení textu a obrazu využil u grafického řešení odborných časopisů (Pulsus, Diagnóza, Chirurgia) a podílel se i na návrzích korporátních identit (ERIC- Evropské regionálne informační centrum, logo Univerzity Tomáše Bati). Svou výtvarnou stopu zanechal i na mnoha vydáních časopisů pro děti a mládež (Ohník, Slniečko, Věda a technika mládeži) a omalovánkách. v 80. letech navázal spolupráci s bratislavských Štúdiem S (dnes Štúdio L+S), kde vystupovali Milan Lasica & Július Satinský. Pro známé herecké a vypravěčské duo pravidelně vytvářel obaly jejich gramofonových desek. Pro Štúdio S vytvořil logo, vstupenky, divadelní plakáty a postaral se tím tak o jeho vizuální identitu nejen na Slovensku, ale i u nás. Jan Meisner je také autorem velkého množství groteskních novoročenek. V roce 1984 se podílel na komediálním seriálu „Klaun Am“, ke kterému, společně s Bolkem Polívkou a Martinem Hoffmeisterem, napsal scénář. V roce 1996 se s manželkou přestěhoval do Zlína, kde jako vedoucí pedagog katedry reklamní tvorby na Univerzitě Tomáše Bati předával své znalosti studentům. Později se stal ředitelem Institutu reklamní tvorby a marketingových komunikací a do roku 2001 zastával funkci prvního děkana na Fakultě multimediálních komunikací. Mezitím byl roce 1998 jmenován docentem. 
Na zlínské univerzitě působil do roku 2018 jako jeden z členů pedagogického sboru a o dva roky později mu byla k jeho životnímu jubileu připravena výstava „Meisner 80“, která představila průřez jeho celoživotním dílem a byla uskutečněna v univerzitní galerii G18.

Foto: Zázraky nad mraky