Jako kurátorka se zaměřuje na umění druhé poloviny 20. století a současné umění. Několik výstavních projektů věnovala problematice tělesnosti, identity a sexuality v současném umění. Zajímají ji ale také konceptuální a postkonceptuální projevy, které sledovala například ve výstavách Mariana Pally, Břetislava Malého nebo v kolektivní výstavě věnované repetitivnímu principu v současném umění nazvané „Ještě jednou, prosím“. Na této výstavě, kterou připravila ve spolupráci s Miroslavem Jiřele v olomoucké Telegraph Gallery, se představili současní umělci vedle umělců starších generací, Václava Boštíka, Jiřího Hilmara či Margity Titlové Ylovsky.
V minulosti se Martina Mrázová intenzivně věnovala také tvorbě poválečného malíře Bohumíra Matala, jednoho z členů Skupiny 42. Připravila tři samostatné výstavy Bohumíra Matala a na základě studia ze soukromých i veřejných sbírek zpracovala i soupis umělcovy tvorby.
Na univerzitní půdě se Martina Mrázová zaměřuje na otázky spolupráce mezi umělci a architekty. Je například jednou z autorek knihy „Sochařské Brno 1989–2019“, která získala Cenu rektora Masarykovy univerzity. Aktivně se zapojuje do vědecko-výzkumné činnosti, pracuje na organizaci výstav a přípravě kurátorských, kritických či vzdělávacích textů a komentovaných procházek, které jsou zaměřené na umění ve veřejném prostoru. V loňském roce byla mimo jiné kurátorkou festivalu otevřených ateliérů Open Studios Brno, v jehož rámci funguje také rezidenční program pro mladé absolventy či absolventky uměleckých škol.