Reichelovy obrazy se vyznačují převážně velmi dynamickou až chaotickou malbou. Sám sebe charakterizuje jako stopaře, který se s maniakální energií snaží bořit zažité postupy a strategie. Nosnou myšlenkou jeho tvorby je odkaz na digitální svět a přehlcenost společnosti, neustálým přísunem informací, přicházejících ze všech stran, který v lidech způsobuje chaos. V mládí se Reichel věnoval pouličnímu graffiti, které je v jeho obrazech stále patrné. Ve své tvorbě smazává hranice mezi obrazem a objektem. Nebojí se použít i textil nebo vlastnoručně vyrobené rámy z pokroucených větví. Nejčastějšími motivy jeho velkoformátových pláten bývají komiksové obličeje, slova, hesla a letopočty, které se přitom vrství přes sebe stejně jako autorovy myšlenky. Hravost Reichelových prací upoutává pozornost a nutí diváka přemýšlet nad sdělením autora. Jeho nejednoznačné čtení zároveň vyvolává neklid a vyvádí diváka ze stereotypních očekávání spojených s malbou. Svými znalostmi a zkušenostmi pomáhá v současné době rozvíjet talent studentů na AVU, kde společně s Milanem Mikuláštíkem vede ateliér Malba 2.