*1989, Boskovice, žije a působí v Praze.
Patří k nejzajímavějším autorkám současné české umělecké scény. Věnuje se soše, prostorovým instalacím, plastikám ve veřejném prostoru a malbě. Prošla studiem Akademie výtvarných umění v Praze na ateliéru sochařství pod vedením Jaroslava Róny, dále absolvovala stáže u Krištofa Kintery a Floriana Reithera (Gelitin). Kromě vlastní autorské práce se věnuje i kurátorství a je jednou ze zakladatelek Studia Prám, sdružující absolventy UMPRUM a AVU.
Sochařské práce Magdalény Roztočilové často přesahují i do samostatných instalací a tematicky se zabývá ztvárněním člověka a reprezentaci jeho myšlenkových procesů ve formě fyzického těla. Její tvůrčí zájem se pohybuje okolo práce s barvou, hmotou a jejím tvaroslovím. Je známá díky své typické amorfní až plamenné sošnosti tváří a postav, jejichž obsah je mnohdy nejednoznačný a sochy tak připomínají nejrůznější bytosti ze surreálního světa snů. Rozvíjí nejen práci s klasickými materiály jako je hlína a sádra, ale ráda experimentuje i s vlnou, textilií, umělou pryskyřicí a kovem. Autorčiny malby se neméně liší od konceptu sochy. Pracuje v nich s výraznou barevností, symbolikou a imaginací. V roce 2019 vytvořila pro krajský úřad Plzeňského kraje bustu Milady Horákové, která byla o rok později, jako připomínka 70. výročí této justiční politicky motivované vraždy, vystavena v rámci výstavy Láska zocelená smrtí v liberecké Moon Gallery. Významnou příležitostí bylo pro Magdalenu i vystavení soch a mozaik v chodbách Senátu Parlamentu ČR. K jejím největším současným realizacím patří plastiky Delichorn (Selb, Německo) a Památník obětem komunismu (Boskovice).
