*1981, Česká Lípa. V letech 1997 - 2000 vystudoval Sklářskou škola v Novém Boru (Karel Kreisinger, Stanislav Klemeš, Jiří Jiskra). Ve studiích pokračoval v ateliéru malby 2 na FaVU VUT, Brno u prof. akad. mal. Martina Mainera, studia ukončil v roce 2007. V současné době působí jako vedoucí oboru Užitá malba na nejstarší sklářské škole na světě - Uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově. Jeho práce jsou zastoupeny v řadě českých i zahraničních sbírek např. v Národní galerii v Praze, Leinemann Foundation, Berlin/Hamburg, Richard Adam Gallery a dalších.
Když Lukáš Karbus před devíti lety poprvé vystavoval své velkoformátové akvarelové krajiny a zátiší s květinovou tématikou v Polansky Gallery, nikdo nečekal, že se zanedlouho odkloní od naturalismu k jazyku abstraktní malby.V jeho současných obrazech se realistické objekty zdají být pouze bezděčným biproduktem „vytvořeným“ ze vzájemně sousedících prvků barev.Objevují se výhradně jako kompoziční detaily nebo jako pouhé náznaky krajinných horizontů.Zorné pole zcela převzaly geometrické prvky a sítě, jejich vzájemné vztahy a superpozice, vznik prostoru a světla z barevných ploch a podobně. Karbus čerpá inspiraci pro svou tvorbu také z předmoderního umění, moderny, avantgardy i ze současného umění. Klíč k přístupu k nejnovějším Karbusovým akvarelům však spočívá v přijetí podmínky, že místo hledání kulturních odkazů dáváme prostor jejich smyslovým kvalitám. Blíží se nám pak Karbusův přístup k jeho umělecké praxi založený na vstřebávání všech dosud v této souvislosti zmíněných vlivů a jejich přenesení do obrazů, svědčících nejen o intenzitě prožívání reality, ale i o procesu malby. jako takové. Pro výtvarného umělce je to neodmyslitelná součást života a Karbus ji metodicky rozšiřuje v maximální možné míře svou pracnou a zdlouhavou technikou vrstvení akvarelů, vrstvení ploch, které nejen vyprávějí o toku času, ale ve skutečnosti zahrnují v nich praktické vyjádření samotného času. I když tedy jeho obrazy mohou působit výlučně abstraktním dojmem, uchopitelným pouze specifickým učeností a zkušenostmi, ve svém jádru tvoří vysoce neformální svědectví o nejobyčejnější realitě, kterou vnímáme a cítíme. Za své práce získal již mnoho ocenění např. Cenu nadání J.M.Z. Hlávkových z roku 2008, Cenu kritiky za mladou malbu (2010) a cenu diváků v prestižní Ceně Jindřicha Chalupeckého v roce 2015.Autor: Jiří Ptáček, Polansky Galerie
